sobota 20. října 2018

Spánková deprivace

V souvislosti s mateřstvím se o nedostatku spánku mluví se samozřejmou lehkostí a dokonce s úsměvem - je to přece součást toho všeho(to ti rodiče, co už to mají daleko, daleko za sebou... protože já se rozhodně nesměju). Věděli jste ale, že spánková deprivace je stav srovnatelný s opilostí? Já, coby slušná, křesťanská dívenka bohužel nemám srovnání, neb opojný mok jsem zatím nikdy nenadužila...je mi ale jasné, že v tomhle stavu bych neměla ani řídit!

Víte, mám moc ráda spánek. Za normálních okolností bych chodila spát n e j p o z d ě j i v 22.30 a budila se v 8.00. Naposledy jsem takto spala před více než dvěma (2!) lety.

Emma, pokud byla zdravá, se budila jako podle budíku - po třech hodinách, což vlastně dávalo člověku naději, že má aspoň ty 3 hodiny na spaní...a věřte, že za tři hodiny (nebo při spánku rozkouskovaném po 3 hodinách) se dá odpočinout. Ale Eda je časovaná bomba. Vzbudí se za hodinu? Dvě? Čtyři? Za dvacet minut? Nikdo neví!!! A v kolik  vstávat? To si jeho výsost rozhoduje sama, někdy v 5, jindy v 4.30, jindy v nádherných 5,30 (to když se slituje nad ubohou matkou).

Nemylte se, nejde mi o vaši lítost. Chci jen vědět, že to tak někdo měl taky. Naše zvrhlé mozky fungují tak, že pokud víme, že je na tom někdo stejně nebo hůř, snižuje to v našich očích závažnost naší vlastní situace. Sranda, co?

Lačně očekávám historky o tom, jak to kdo má nebo měl a jak je ten jejich harant v noci týrá. Pak srovnám hodnoty - má dotyčná možnost hlídání, spolupracujícího manžela, spí jí dítě přes den, atd.? Tímto odborným filtrem několik nešťastných opravdu projde a já si mnu ruce se sladkým pocitem škodolibosti: nejsem na tom nejhůř! 

A teď vážně. S takto trpícími rodiči mám nesmírný soucit. Zažívám to sama již 8,5 měsíce. A vy, kteří už to máte za sebou, zkuste potlačit úsměvy a lehce arogantní: “Neboj se, je to jen období... přijde horší!”
(Opravdu, jestli mi ještě někdo řekne, že bude hůř, budu muset potlačit silné tendence praštit ho pánvičkou.) 

Spánku zdar!



úterý 31. července 2018

Co je dobré?

V čestině umíme tak hezky ocenit, když si někdo umí vybrat. Řekneme: Ta ví, co je dobré! Naše dcera tuhle při večeři z našeho vegetariánského burritos jedla jenom zakysanou smetanu, kterou jsem jí dala navrch. Snědla ji a řekla “ešte málo” (přeloženo: Ještě trochu, prosím). A napadlo mě to: Ta ví, co je dobré. Ale je to tak? Jedla jenom to, co jí chutná, ne to, co je nutričně bohaté a vposledku dobré pro tělo. 

Ach, kéž by to šlo, abych v tom neviděla paralelu pro život nás dospělých! Ale nejde to. :D U těch malých dětí je vidím všude, protože… my dospělí jsme vlastně pořád děti. Jenom trochu starší, chytřejší a vyčůranější. 

Takže, ví vůbec člověk, co je pro něj dobré? A když už si myslí, že ví, co když je to jen naším omezeným pohledem, který nemá to poznání, nemá celý obraz. Pak s nadšením jíme smetanu a myslíme si, kdovíjak je super, že to, co je pro nás dobré i dobře chutná. A pak přijde někdo, kdo je v životě dál, ví víc a řekne: Ne. Jez i burrito, jinak tě bude bolet břicho. 
Pfff. Doteď mě nebolelo, tak proč by mělo začít? Ale když už o tom mluvíš...něco na tom bude… jak to, že jsem to neviděla? Jak to, že jsem to neviděla celé, ale jen částečně?

Mojí životní otázkou je právě tohle. Proč prostě některé věci nevíme rovnou? Proč se je musíme učit a při tom si uhnat pár nepříjemných chvil s ‘bolením břicha’? Já vím, aby se budoval náš charakter, abychom rostli, bla bla. Někdy je to naprd. 

Ale vzpomněla jsem si na příběh jednoho chlápka, který to měl taky naprd. Jak se to píše v Bibli, žil v Ježíšových dobách a byl hodně bohatý. Asi to tak měl moc rád a připadalo mu to dobré, ale asi se mu do hlavy taky vetřela otázečka, jestli to není jenom smetana. Jestli někde není ještě burrito, kterému by se měl věnovat. Vyhledal tedy Ježíše a zeptal se ho: 

„Mistře, co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?“ 

Otázka se zdá dobře položená, že? 

On mu řekl: „Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!“ 

Což bylo, jako by mu řekl: Jez smetanu i burrito. Chlapíkovi to přišlo asi jako dost základní odpověď, protože to tušil už dávno, tak se ptal dál: 

„Která?“ 

Ježíš odpověděl: „Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,  cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe.“  

Mladík mu řekl: „To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?“

Ježíš mu odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“

Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.

Aha. Takže tady byl jeho zakopaný pes, tohle byl ten větší obraz. Vsadím se, že ho taky začalo bolet břicho. Ježíš mu chtěl říct, že i když bude jíst vegetariánské burrito se smetanou, bude to fajn, ale do budoucna ho to nezachrání. Potřebuje prostě mít někoho, kdo mu bude vždycky pomáhat vidět ten větší obraz. Mámu, nebo (spíš) Tátu, který je Dobrý a taky mu vždycky řekne, co je dobré. I když se mu to někdy nebude líbit, i když mu to nebude chutnat a i když to pro něj bude extra těžké udělat, protože to tak prostě je. Někdy je to naprd. Ale když vedle sebe máme toho správného průvodce, může to být naprd trochu míň. 

neděle 29. července 2018

Emmulus má 2!

Loňská oslava
Moje milovaná dcérenka letos slaví dva roky na tomto nehodném světě! Nebylo pro mne tedy jiné cesty, než se již v lednu plně ponořit do fantazírování o dokonalé dětské oslavě. Loni byla Emma i její stejně starý bratranec příliš malí, aby docenili tématickou oslavu, takže jsem vše jenom ladila do vybraných barev. Letos jsem už věděla, jakým směrem se bude výzdoba ubírat. Barevné schéma, téma, přípravy Světle modrá, žlutá, bílá. Gumové kačenky. Jelikož je to oslava holky a kluka, nechci volit barvy, které jsou genderově zatížené...respektive, nechci používat růžovou. Navíc, tahle barevná triáda je mi blízká už od naší svatby O:) Takže od toho se odvíjel nákup materiálu na výrobu výzdoby. Někdy v únoru jsem si založila excelovou tabulku, kam jsem si napsala, co za výzdobu mám vyrobit a házela jsem si tam odkazy na věci z Aliexpressu nebo jiných e-shopů. Excelová tabulka v naší rodině není nic neobvyklého, máme ji třeba i na brainstorming dovolené nebo na tipy na vánoční dárky, takže se nedivte. :D Nemluvě o tom, že z Aliexpressu některé věci chodí třeba i dva měsíce, takže bylo třeba si v tom udělat přehled. 

Dekorace Girlandy jsem měla třech druhů. Svislé do fotokoutku a na okna, pak jednu se střapci, která šla ven a jednu na přechod mezi obývákem a kuchyní. Problém nastal ve chvíli, kdy jsme posledně zmiňovanou girlandu natáhli - kačenky se mi převracely hlavou dolů. Ota naštěstí vymyslel jednoduchý způsob, jak je zatížit a zároveň příliš nenarušit estetický dojem. 




Objednala jsem dva extra velké foliové balonky s číslem “2”. Jeden zlatý - skončil ve fotokoutku, a jeden modrý - většinu oslavy visel na okně, pak jsem ho sundala, abychom ho měli na hromadné fotce. 


Barevné balonky na terase byly z Pepca a některé popraskaly ještě před začátkem oslavy, jupí.

Nicméně zlatý hřeb všeho měly být všudypřítomné mini gumové kačenky. Dvě jsem chtěla dát na vršek dortu, ale protože jsem ho nakonec nepekla já, dala jsem je na své cupcaky. Zbytek mini kačenek jsem rozmístila po stole (bohužel nemám foto) s tím, že každé dítě si z oslavy mohlo nějakou odnést. Oslavenci taky dostali každý kačenku mezi jinými dárky (Emma kačenku oblečenou jako princeznu a její bratranec dostal kačera policistu). 

Detaily pro radost Jak ráda říkala moje svědkyně, svatba je o detailech. No já jsem se rozhodla toto moudro aplikovat i na druhou oslavu narozenin. Pořídila jsem Emmě i sobě šaty podporující barevné schéma a z Aliexpressu jsem si za pár korun objednala kačenkové naušnice a obal na telefon, s kterým jsem věděla, že budu celé odpoledne pobíhat a fotit. 
Jídlo Dělala jsem slané sušenky ve tvaru kačenek, banánové cupcaky s pudinkovým krémem a ovocné špízy. Vykrajovátko na sušenky jsem měla z Aliexpressu. Cupcaky sice krom kačenek navrchu neměli s tématem moc společného, ale zmiňuju je, protože jsem objevila absolutně bezkonkurenční krém na jejich zdobení: Pudink+šlehačka. Nic víc, nic míň. Není přehnaně sladký, není roztékající se máslový, není otravně neforemný. Prostě dokonalost!

Fotokoutek Popravdě řečeno, fotokoutek jsem večer před oslavou chtěla vzdát. Už prostě těch detailů a hloupostí, co bylo třeba dokončit, bylo tolik, že jsem se do ničeho dalšího nechtěla pouštět. Tady ale nastoupil hrdina dne (Ota), který koutek nejen zkonstruoval přesně podle mých preferencí, nýbrž mu také vymyslel dodatečnou funkci. Poté, co jsme v něm vyfotili děti a sebe a sebe s dětmi, jsme jej na druhý den využili jako plátno pro malování prstovými barvami. 


Takže, abych to shrnula, věřte, že oslava byla mnohem zábavnější, než tento článek :D Nicméně, když se podívám na seznam věcí, které by měla tématická oslava mít (http://www.auburnblue.com/2010/11/tips-and-ideas-for-planning-a-theme-party/), splnila jsem cca 5 ze 7 bodů a s tím jsem víc než spokojená. Super bylo taky počasí, dort, co pekla švagrová a všeobecně pohostinná atmosféra, kterou vytvořila moje maminka. Myslím, že si to užily i děti i dospělí. Teď si na chvíli hodím nožky na stůl a koncem srpna zakládám Excel s názvem Edovy 1. narozeniny. :D

sobota 23. června 2018

Grieving souls

We're all but grieving souls
Mourning losses of this life
From the first tooth that fell out
To losing your husband, wife

Even when we're winning we are losing
Even when we're happy we are sad
But it is the happiness we're choosing
Showing back to death and all that's bad

Everyday we die a little
As new moments pass us by
They are gone the second we meet 'em
Nothing; no one lasts forever,
once they get here, the moment they fly.


It all comes down to You and me
Facing each other in rage of my storms
When I can see You keep what's dear
In Your hands a new life forms.

středa 20. června 2018

Jak jsme slavili den dětí

Loni koncem léta jsme se přestěhovali do bytu v malém paneláčku (má jen čtyři patra). Hned jsme si všimli, že tu bydlí několik rodin s dětmi podobně starými jako jsou ty naše, či trochu staršími. Inspirovala nás jedna rodinka, která za hezkého počasí pravidelně mezi stromy před barákem hrála fotbal, a tak dostal Ota jednoho dne úžasný nápad: co kdybychom udělali den dětí pro tyhle malé sousedy? Oni si pohrají a my se seznámíme s jejich rodiči. Win-win, jak se dnes říká!

Samozřejmě jsme si prošli několika fázemi; začínali jsme s myšlenkou na povolení od města, půjčení mega skákacího hradu a prakticky obsazení místního hříště na celé odpoledne. Zde se hodí krásné české slovní spojení, že jsme se po zralé úvaze (a pohledu na naše dva caparty pod 2 roky) omezili na malinkatou akcičku pod naším balkonem. 


Ota venku zapojil Nespresso, takže dělal rodičům kávičku na přání. Já jsem připravila dětem ovoce, banánové lívanečky, mrkvové cupcaky a spoustu dalšího občerstvení přinesli i hosté...prostě, byla párty!







Vymysleli jsme čtyři stanoviště: housenku, kuželky, střelnici a bublinky. Housenku a bublinky jsem měla na starost připravit já, střelnici a kuželky Ota. 

Housenka


U některých účastníků byla velmi oblíbená :D
Housenka, do které děti házely míčky




















Kuželky

Kuželky uprostřed sídliště :)
Bublinky

Bublinky jsou kapitola sama pro sebe....rozhodla jsem se totiž, že si namíchám vlastní směs na velké bubliny. Našla jsem si recept na Pinterestu a přestože jsme ho na mililitr dodrželi, bubliny nám celkem brzo praskaly, což nebylo moc příhodné, když jsme chtěli dělat soutěž o největší bublinu. Přesto s tím bylo dost legrace a na další akci to zase zkusíme jinak, třeba se směs povede líp! 

Střelnice


Vodní střelnice

Vlevo je střelnice pro tatínky, vpravo pro děti. Vpravo je také vidět trpaslíček ve fialovém, který nám vodní střelnici celou dobu sabotoval. :D
Samozřejmě, že nám v ten den pršelo, takže jsme měli trošku stres, jestli to všechno proběhne...ale na samotnou akci déšť zrovna nepadal a když jsme mysleli, že začne, všechny jsme přesunuli k nám domů. Bylo to fajn odpoledne...i přesto, že vlastně hlavní aktér a motiv celé akce (tedy naše Emma), si nic ze stanovišť nedělal a nejvíc se zabavil u kýblu s vodou, která byla připravena na vodní střelnici. :D

čtvrtek 26. dubna 2018

Fotoprojekt: Koloběh života

Život je zvláštní. Člověk pořád o něco usiluje - ideálně o to, co právě nemá. Stále se zvyšuje úroveň obtížnosti a stále se musí přizpůsobovat. Je plný paradoxů a zvláštních zvratů. Kdybych si mohla zvolit vyprávět svůj příběh jinak, asi bych to udělala.

Především, lidé, kteří mi odešli, by zůstali.
1957 a 2014

Lidé, kteří jsou mi největší inspirací by zůstali na blízku.

1994 a 2018 #1
V některých chvílích bych zastavila čas.
2016 a 2018
A vložila bych do svých dětí ze sebe jen to nejlepší. :D
1994 a 2018 #2
Ale bylo by to tak správně? Myslím, že ne. Pořád věřím víc Bohu a jeho vedení než svým vypravěčským schopnostem. A nakonec, život je život. Lidi přicházejí a odcházejí, důležité ale je, kam směřují! :)

sobota 21. dubna 2018

Vychytávečky

Když člověk do vyhledávače AliExpressu zadá "Montessori toys", pozná nepoznané! Chci se s vámi podělit o pár úlovků, které stojí za kauf, neb jsou jak stimulující, tak levné.

Numero Uno: Malování vodou
Tahle věcička zaujala pár lidí na Facebooku, když jsem tam dávala fotku, jak si s tím Emma hraje. Je to vlastně takové plátýnko, na které se maluje vodním fixem (součástí soupravy), zůstává na něm stopa...respektive, odhalují se barvy pod svrchní vrstvou. Je to zábava i pro dospělého :D A hned jak to uschne, může se malovat znova!
$1.87, odkaz zde: https://goo.gl/8m8rmp


Číslo dva: Vodní omalovánky
Funguje na stejném principu, jako předchozí hračka. Zkrátka se vodou vybarvují obrázky. Tady bych jen pozamenala, že i když jsou fixy znovu naplnitelné vodou, mají u nás poněkud krátkou životnost, protože batole přece jen nemá takovou citlivost, aby netlačilo a zkrátka nezhuntovalo ho. Náhradní fixky jsou nicméně taky ke koupi na AliExpressu, takže no stress.
$3.55, odkaz zde: https://goo.gl/McLMAi

Za třetí: Šroubky
V minulém článku jsem slíbila, že o nich napíšu, protože byly součástí Emmina svatebního busy bagu. No...jsou to šroubky. Plastové. Matky se nedají přehodit, že by jako byly různobarevné (vyzkoušeli jsme :D), takže hra je vlastně v tom, že se prostě šroubují matky na správné šroubky. Je to možná příliš jednoduché, ale jelikož se s Emmou zrovna učíme barvy, úplně jí to stačí. Základní barvy, základní tvary a jednoduchá práce rukama.
$2.38, odkaz zde: https://goo.gl/29RyD3
Čtvrtá srandička: Myš a sýr
Tuhle roztomilou provlíkačku jsem našla a okamžitě koupila. Kdybyste věděli, jak má Emma ráda sýr a myši, pochopili byste :D A opravdu, hraje si s tím třeba v kočárku nebo na cestě autem, moc jí to baví.
$2.47, odkaz zde: https://goo.gl/rRb6Jq
Číslo pět: Zmrzlinka
Magnetky jsou prostě moje! A když jsem zjistila, že tahle zmrzlinka se spojuje magnetky, moc se mi zalíbila. I když je ale kvalitně udělaná, nechtěla jsem za ni dát tolik. Nicméně ten nápad mě zaujal a poslední dobou si často hrajeme na vaření, tak jsem si řekla, že by se mohla Emmičce hodit do její restaurace. No...líbila se jí, to jo, ale že by to byl hit dne, to zase ne. Problém možná bude i v tom, že je to trochu nuda - nedá se vynechat zelený dílek a mít mini zmrzlinku, jde to poskládat pouze jedním způsobem...takže chybí možnost variace, což značně ubírá body. 
$4.10, odkaz zde: https://goo.gl/RQopB
A poslední: Krájení zeleniny
Nedávno jsem zjistila, že něco podobného prodávají v Dráčikovi za cca 130Kč, takže pro méně trpělivé je možné sehnat i tam. Ale nelíbilo se mi to tolik, jako sada, jterou jsem pořídila na Aliexpresu. Jinak, koupila jsem tuhle sadičku, protože se mi líbila zelenina, která je v ní zastoupená, ale dají se sehnat i jiné kombinace, jedna byla tuším dokonce i s rybou. Jedná se o plastové ovoce a zeleninu (není to ani tak laciné, jak by člověk od AliExpresu čekal), které je vlastně rozdělené na poloviny a spojené suchým zipem. Přiložené je i prkýnko (plastové), na kterém se dá krájet plastovým nožíkem. Taky je tam talířek, na kterém se servíruje. Celý tenhle proces Emmu tak okouzlil, že se k němu vždycky ráno vrací, když něco připravuji v kuchyni.
$4.00, odkaz zde: https://goo.gl/LZFrGj

Extra: kousátko s ježečkem
Aby bylo jasno, kojící korále/náramky a jiná kousátka tohohle typu mě hrozně baví. Protože na krku nic nesnesu, když byla Emma malá, koupila jsem si tento náramek. Tentokrát jsem chtěla pro Edu něco extra, tak jsem z AliExpressu objednala komponenty a vyrobila řetízek s kousátkem. Vše jsem objednávala jednotlivě, takže odkazy nedodám, bylo by jich moc. Ale když jsem to spočítala, vyšlo mě to na něco přes 150Kč, což je méně než polovina toho, co bych zaplatila, kdybych koupila hotové! 
:)
To jsou naše malé radosti a kravinky. Na tenhle blog dost povrchní téma, nicméně berte to tak, že za vším je snaha vykouzlit úsměv na tváři jedné slečny a jednoho chlapce a zažít spolu při hraní nezapomenutelné momenty. Tak, zachránila jsem to. :D

pondělí 26. března 2018

Busy bags aneb Zabav své batole

Jednoho krásného dne pozvali naši čtyřčlennou rodinu na svatbu v Plzni. Ale nejen na tu free párty, kde můžeme vypustit děti a do večera o nich nevědět - pozvali nás na rodinnou večeři, kde se sedí u stolu, jí a povídá. O dvouměsíčního Edu jsem strach neměla, ten prospí cokoli, má-li pohodlí, ale Emma? Ta potřebuje zábavu, stimulaci a stoprocentní pozornost! :D Takže jsem nastartovala svou preventistickou povahu a začala vymýšlet plán přežití. Samozřejmě, že prioritou bylo vytvořit zadní vrátka. Našla jsem nejbližší hostel od místa konání svatby, abychom v případě krize mohli kdykoli odejít. :D No a pak jsem začala sestavovat busy bag pro Emmu. 
Abych vysvětlila, busy bag je vlastně taška nebo pytlík (někdo dělá i busy boxy), ve kterém jsou hračky nebo hry, které dítě na nějaký čas zabaví. Já jsem ho na svatbu nakombinovala tak, aby v něm byly hračky, které zná, ale taky nějaké novinky. Podstatu busy bagu vidím hlavně v tom, že jsou to věci, se kterými si nehraje úplně denně, aby jí připadaly nové, zajímavé. Následují fotky obsahu její taštičky, jen ale uporozňuju, že je to focené už po akci, takže vše už prošlo Emminýma, ne vždy šetrnýma, rukama. :D
Asi nejúspěšnější byla tato krabička. Je to vlastně dávkovač na umělé mléko, ve kterém si Emma třídila pompomy, gumy a panáčky Stikeez, co máme z Lidlu. Emmička miluje krabičky, takže ji otevírala, zavírala, věci z ní vyndávala a dávala zase zpět. Winner!

Omalovánky, bloček, voskovky a samolepky kočiček. Druhá nejúspěšnější sada! Kočičky nalepovala na slepičku a byla z toho skvělá zábava. :D

Puzzle. Taky jí moc bavily, hlavně když jeden hodila po panu faráři. :D

Tohle jsou hračky, které už zná, takže o ně nakonec měla nejmenší zájem. Brala jsem ale takové, se kterými jde něco dělat. O šroubkách napíšu v příštím článku. :)

No a neuškodí taky mít svačinku, se kterou si může i pohrát. Takže jsem v dmku za nekřesťanské peníze koupila tahle sezamová zvířátka. Podle Emmina slovníku je tam "lába", "yba", "věda" a "kabík"...kdo pozná, co je co, je rozený lingvista.
Toliko tedy k svatbě, kterou jsme přežili (Až na menší komplikace, které samy o sobě vydávají na celkem zábavný příběh). :D Na důkaz k tomu taky přiložím obrázek.

Respektive obrázek obrázku! :D Ediček je v nosítku, kdybyste ho hledali. Manduca nám zase jednou pomohla!


Nicméně busy bags využívám občas i doma, když chci Emmičce nějak zpestřit den. Tady jsou tedy ty, které jsem sestavila už dřív, díky inspiraci z Pinterestu. Mimochodem, nejvíc mě na nich baví asi jejich nízkonákladovost. Prostě se dají vyrobit za pár kaček. :)
Chrastítka z kindervajíček. Každé chrastí trochu jinak, v jednom je rýže, pak čočka a v jednom štěrk...Emmu baví chrastit "do rytmu" nějaké písničky. 

Navlékání plstěných čtverečků na brčka. Super na jemnou motoriku a navíc to Emmu baví asi nejvíc. 

Omalovánky. Oboje jsou koupené v Pepcu, ty větší mají dokonce uprostřed samolepky (což Emma miluje). Obří voskovky jsem pořídila v Dráčikovi. Jsou lepší, protože se v "jemných" dětských ručičkách nelámou. 

Pom pom drop. Nápad spočívá v tom, že se rulička od toaleťáku papírovou páskou přilepí třeba na dveře a pod ní se dá miska, do které propadají skrz ruličku. Emmu tak zaujalo, že něco lepím ke dveřím, že nic jiného nevnímala. Takže jsem jí dala silikonové formičky na muffiny, do kterých lžičkou pompomy rozdělovala. 

Nanukové tyčinky jsem objednala z AliExpressu a na část z nich jsem nalepila suchý zip. Emma zatím dělá jenom řetěz, dají se z toho ale sestavovat různé tvary. Druhá aktivita, která je zatím pro Em příliš složitá, je přiřazování tyčinek k příslušné barvě na kartě. Vzor těch karet jsem stáhla z nějakého ultramamkovského blogu podle odkazu z Pinterestu. Nechala jsem je radši zalaminovat, aby byly odolnější. 
Co se skladování týče, aktivity mám rozdělené do pytlíků (konkrétně litrové a pětilitrové uzavíratelné pytlíky do mrazáku z DMka), abych to vždycky jako komplet vytáhla nebo to mohla vzít kamkoli s sebou. Pokud by vás zajímalo, kde jsem k tomu přišla, většinu zmíněného a mnohem víc mám na nástěnce Pinterestu. Ještě jsem koupila spoustu těch chlupatých drátků, tak z toho taky poskládám nějaký busy bag, potřebuju k tomu ale ruličku od kuchyňských utěrek, tak čekám, až je vymotáme. :D

Snaze zabavit své batole zdar!