land of mine

Útěcha

2011-12-08T17:00:00.002+01:00

Jakou moc mají ta slova,
se snahou potřít každý splín,
často je slýchám, občas jsou snová,
když říkáš: Já ti rozumím.

Zda je to pravda, srdce pozná,
duše se opře o duši.
Zda je to lež, tak strašná, hrozná,
prý že ji přátelství přehluší?

Útěcha planá srdce drásá
je trnem bodnutým v dlani
to z upřímnosti plyne spása
do srdce, duše, za ni...

Soutěž!

2011-09-30T20:37:00.000+02:00

Vždycky se mi líbilo, jak apoštol Pavel přirovnává život křesťana k běhu, například v knize Židům 12:1

"...odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo."

Skutky 20:24

"Ale já nepřikládám svému životu žádnou jinou cenu, než abych dokončil svůj běh a splnil úkol, který jsem dostal od Pána Ježíše: hlásat evangelium o Boží milosti."

nebo známý verš z 2. Timoteovi 4:7, kde hodnotí své životní dílo:

"Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval."

Je to zajímavá metafora, nicméně, říkám si, kde je běh/závod, tam musí být nějáká výhra, ne? A k mé radosti posledně citovaný verš taky pokračuje:

"Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod."

To už zní líp. Pro běžného křesťana z toho vyplývá, že když bude hodný, dostane vavřín. Vavřín ale nezní moc populárně, že? Já jsem toho teda v životě moc nevyhrála, ale když už jsem se do nějáké soutěže přihlásila, šlo mi o kvalitní, líbivou cenu. Něco, co se mi bude hodit, s čím se budu moct chlubit...

Tak, s vavřínem se asi chlubit dá, ale přece jenom, shodněme se na tom, že vavřínem Pavel obecně označil jakousi "výhru" :)

Ale co je tou výhrou?! Má takovýhle závod vůbec cenu? Co dostanu, když vyhraju - jenom dobrý pocit a 15 minut slávy?

Kdepak, tenhle závod je totiž největším závodem všech dob! V poslední knize Bible (Zjevení) je v prvních třech kapitolách takový výčet hlavních cen:

Zjevení 2:7

Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze stromu života v Božím ráji.

Privilegium jíst ze stromu života znamená žít navěky, což je docela dost praktická věc.

2:11

Kdo zvítězí, tomu druhá smrt neublíží.

Druhou smrtí je myšleno ohnivé jezero - místo, kterému by se každý měl chtít vyhnout, věřte mi.

2:17

Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze skryté many; dám mu bílý kamének, a na tom kaménku je napsáno nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je dostává.

Tohle jméno na kaménku, které dostaneme od samotného Boha, to tak strašně naznačuje důvěrnost mezi mnou, člověkem-prachem, a Stvořitelem! Dostat jméno od Pána vesmíru, které zná jen On a já!

2:28

Tomu, kdo zvítězí, dám hvězdu jitřní.

Máte rádi hvězdy? Já strašně! V létě někdy nemůžu odtrhnout oči od oblohy a donutit se jít spát. A tady mám šanci jednu vyhrát ;)

3:5

Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly.

Bělostné roucho asociuje čistotu, nejspíš věčnou, v tomhle případě. Někdy se stane, že uděláme nějákou hloupost, zhřešíme, a cítíme se téměř fyzicky špinaví. Takové pocity po oblečení bělostného roucha už nebudeme nikdy prožívat.

Navíc, naše jméno zůstane v knize života, což nám zajišťuje, že nebudeme mít rezervaci v ohnivém jezeře.(A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera. Zjevení 20:15)

3:12a

Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové.

Být sloupem v chrámu znamená být neustále v Boží přítomnosti - nikdy se už nevzdálit z naplňující přítomnosti Stvořitele.

3:21

Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn.

Tato poslední "výhra" je výhrou největší. Moci usednout na královský trůn je už tak dost velké privilegium(oni to králové nevidí rádi;), ale tohle je trůn Boží! Kdo zvítězí, může se posadit na stejný trůn s Ježíšem, jediným mužem, který porazil smrt a zlomil pouta hříchu.

Jak jste asi vytušili, já jsem z téhle plejády výher dost nadšená, ale těm, kdo do tohohle závodu ještě nejsou přihlášení, chci říct: Přihlašte se. Jestli přemýšlíte, co má v životě smysl, pak je to rozhodně život pro Krista. Na konci minulého článku je video s Danielem Kolendou, který na jeho konci podává dobrý 'návod' k přihlášení se :) Ježíš je totiž jen na modlitbu daleko. :)

Pokud se závodu už účastníte a chcete zvýšit své šance na výhru, radím jednu, ne vždy populární věc: modlete se a čtěte Boží slovo, udělejte si čas, ve svém fast foodovém životě, na Stvořitele nebe i země a budujte s ním svůj vztah.

Na konec přidávám odkaz na trefný komix, který byl částečně inspirací pro tento článek;) Enjoy!

http://ymiblogging.org/2010/08/comic-life-marathon/

Konference ohně

2011-09-26T20:04:00.001+02:00

Minulou sobotu jsem byla na Konferenci ohně v Brně. Na tisíce křesťanů z různých zemí(ČR, SR, D, Ro, H..) se na tento den sjelo, aby slyšeli Reinharda Bonnkeho a Daniela Kolendu, misionáře působící v Africe.

Upřímně, taky jsem jela ze zvědavosti - slyšet, co káže člověk, kterého chodí poslouchat statisíce afričanů. Na jeho shromážděních jsou lidé uzdravováni z různých nemocí, slepí vidí, chromí chodí - Bůh ukazuje skrze tyto muže svoji moc!

Je úžasné vědět, že tolik lidí (55 milionů za posledních 10 let) v Africe přijalo, že Bůh poslal svého jediného syna, aby za ně zemřel a smyl tím jejich hříchy!

Reinhard Bonnke nakonec sice nepřijel, ale Daniel Kolenda a další jeho spolupracovníci přinesli dobré slovo všem, kteří na konferenci přišli.

Pro představu, jakou zprávu pan Bonnke a Kolenda šíří, sdílím krátké video, enjoy :)

Viktoru Dykovi

2011-08-22T10:40:00.000+02:00

Nepatřím již více realitě,
domovem stal se mi sen.
Vyrostla jsem v dospělé dítě
devátá vlna bere mě v plen.

Na jejím hřebeni v pokoji hovím,
smířená se svým osudem,
veze mě pryč - dobře to vím,
však věčně nikdo tu nebudem.

Tiše se do hlubin potápí
mé sny, naděje a touhy.
Umírají, však já se netrápím,
život je jenom vánek pouhý.

Známo je mi, že umírám,
já netrápím se nic,
Sen věčný, krásný, čistý,
jen tomu běžím vstříc.

Limerick

2011-04-19T16:56:00.000+02:00

Nedávno jsme dostali v hodině čaštiny za úkol přepsat následující limerick do jiné formy. Tady je moje verze.

Byl jeden starý muž z města El Paso

pomáhal manželce dusiti maso.

Stalo se časem,

že spletla si s masem

starého muže z města El Paso.

– Edward Lear

Kdysi kdesi žila žena.
Smutná byla, neblažená.
Bohatá a krásná byla,
kdysi kdesi žena žila.

Přišel chlápek z města Paso
(El by předtím mělo být),
viděl ji a řek': "Ty kráso !
Za ženu ji musím mít !"

Svatba byla - velkolepá !
Nevěsta jak růže květ !
Navenek ač byla lepá,
trn v srdci stih jí vypučet.

Že manžela milovala ?
Ano, mohlo se to zdát.
Však ona všechno jenom hrála
a stále nemohla se smát.

Proč taková a ne jiná
musela ta žena být ?
Asi byla něčím vinna,
as byl její otec žid ?

Přesto - jednoho dne zrána
chtěla dusit maso,
za záda jí chlípně stoupnul
chlápek - ten z El Paso.

Prý: "Pomůžu ti, růže moje,"
praví, zástěru si váže,
s její šňůrou kolem krku
dál se ženy táže:

"Co to děláš, ženo moje ?"
Hloupý, hloupý muž !
Dožral ji a ani nesíp'
když měl v srdci nůž.

ANO, Otče

2011-02-13T22:02:00.000+01:00

Zde je video z pořadu Cesty víry, natočené o emeritním biskupovi Apoštolské církve(tedy mojí) a o jejích počátcích.
Jeho životním krédem bylo ono 'Ano, Otče' - naslouchat Božímu hlasu a poslušně jednat dle jeho vůle. Jeho život byl a je plný Boží moci a v mnoha ohledech hodný následování.
Zamyslete se nad realitou jeho slov, nad jeho zkušenostmi s Nejvyšším Bohem, protože něco takového může mítBůh připravené právě pro vás.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185258379-cesty-viry/411235100051002-ano-otce/

Originál

2011-02-07T09:55:00.000+01:00

Poslední měsíc se trochu zabývám šaty na maturitní ples a čím víc se o to zajímám, tím víc mě zaráží, že ženy, které vždy tolik dbaly na originalitu se nechají oblbnout "módou" a všechny nosí šaty bez ramínek. Opravdu všechny svatby v mém okolí za poslední dva roky mě nepřekvapily žádným originálním modelem, jenom tuctovými šaty bez ramínek - od svého maturitního plesu nečekám nic jiného, všechny holky budou jak podle předlohy.
Nemluvě o tom, že většině dívek takový střih šatů ani nesluší, je to smutné, že originalita, která je vždy a všude,a v módě obzvlášť, tolik vyžadována je prostě potlačená trendem.
Tímto ale nechci shodit všechny, které takové šaty nosí, tím je chci povzbudit: Buďte originální !!
Existuje milion způsobů, jak toho dosáhnout a strčíte tím do kapsy všechny, kteří toho nebyli schopni ;)
Zde je pár obrázků k inspiraci, zdroj je uvedený pod obrázkem. Enjoy ! :)

weddinginspirasi.com

thevintageweddingdresscompany.com

Google.com

A abyste si nemysleli, že jsem v této vzpouře proti trendům sama, navštivte blog této duchaplné američanky ;) http://noshings.blogspot.com/2010/12/petting-some-peeves.html

THE SONG OF WANDERING AENGUS

2011-02-07T09:19:00.000+01:00

by: W.B. Yeats


I WENT out to the hazel wood,
Because a fire was in my head,
And cut and peeled a hazel wand,
And hooked a berry to a thread;

And when white moths were on the wing,
And moth-like stars were flickering out,
I dropped the berry in a stream
And caught a little silver trout.

When I had laid it on the floor
I went to blow the fire a-flame,
But something rustled on the floor,
And some one called me by my name:
It had become a glimmering girl
With apple blossom in her hair
Who called me by my name and ran
And faded through the brightening air.

Though I am old with wandering
Through hollow lands and hilly lands,
I will find out where she has gone,
And kiss her lips and take her hands;
And walk among long dappled grass,
And pluck till time and times are done
The silver apples of the moon,
The golden apples of the sun.

The song of wandering Aengus is favourite poem of captain Archer from starship Enterprise. Mentioned in season 1 episode 18. :)

Katie

2011-01-15T20:35:00.005+01:00

Katie by Clara bernice Miller is about a young Amish girl, who is starting to wonder, whether her chrurch is right about all things. As she started reading bible more, she discovered several pasages, that doesn't agree with what their bishop and preachers say. And there starts her struggels for her faith and conviction and for a real love.

Mrs. Miller gives us really special picture of mind of maturing woman. I was suprised how properly she described all the feelings and opinions of Katie !

In spite of an influence by Jane Austen, which was apparent(it did'nt bother me though ! I'm the last who would refuse even a mention about J.A.!) I like the way she spoke about marriage-basically: It's not the most important thing to do. As a woman I should just follow Lord's will and if he wants he'll lead me to my husband.

Intentionally I didn't write much about the plot, so you can read it yourself without knowing the end ;)

Enjoy !

(If you don't know where to get this book, try amazon.com or englishbooks.cz for Czech republic)

Opravdu úžasný

2011-01-10T09:58:00.000+01:00

Anne Cetas napsala:

Na webu jedné mladé ženy jsem četla: “Prostě chci, aby mě někdo miloval - a aby ten někdo byl úžasný!”
Není to právě to, co všichni chceme - být milováni, cítit, že se o nás někdo stará ? A tím líp, když ten někdo je úžasný!
Ten, který nejlépe naplňuje tyto potřeby je Ježíš Kristus. Z nevídané lásky opustil svého Otce v nebi a přišel na svět jako dítě, jehož narození oslavujeme o Vánocích. (Lukáš 2)Poté co prožil dokonalý, bezhříšný život, dal svůj život jako oběť Bohu za naše hříchy, když zemřel na kříži(Jan19:17-30). Zaujal naše místo, protože jsme potřebovali být zachráněni od hříchu a smrti, kterou hřích přináší.
“Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.“(Římanům 5:8).
Nakonec byl po třech dnech Ježíš Bohem vzkříšen.(Matouš 28:1-8)
Když litujeme svých hříchů a přijmeme dar Ježíšovy úžasné lásky, stane se naším Spasitelem(Jan 1:12; Římanům 5:9), Pánem(Jan 13:14), Učitelem(Matouš 23:8), a Přítelem(Jan 15:14).
Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. (1. Janova 3:1 ) Hledáš někoho, kdo by tě mohl milovat ? Ježíš nás miluje tak moc, jak nikdo jiný nedokáže. A je opravdu úžasný !

Úžasná myšlenka!

Že Bůh v těle mě zastoupí,

ponese můj hřích.

Že já, vinná, k smrti odsouzená duše

získám věčný život.

Originální článek k přečtení na http://odb.org/2011/01/07/truly-amazing/

LOVE

2011-01-05T20:08:00.000+01:00

This poem is taken from my english blog, which is basically compiled of quotations and other things that inspire me.
I made the poem just yesterday :)

Love is a word

that means a lot.

Love is a story

with a great plot

Love is a world

without a spot

and this world tells me,

what I’ve got

in Jesus Christ,

who is my Lord.

Paralelismus v akci (pro Lucku)

2010-12-22T14:46:00.000+01:00

Paralelismus je základní prvek hebrejské poezie.
Jednoduše řečeno, každou jednotku v prvním členu verše vyvažuje jednotka ve členu druhém. Předkládá se jedna myšlenka a vzápětí je vyvážená jinou.
Např.: Žalm 19,2

Nebesa (a) vypravují (b) o Boží (c) slávě (d)

obloha (a') hovoří (b') o díle(d') jeho rukou(c')

Tato báseň byla původně součást vánočního daru pro mou spolužačku :) Enjoy ! :)

Lucinka je moc milá.

Její líbeznost je převeliká.

Pokud se spolužák s úkolem souží,

pokud povinnost bližního trápí,

Lucka vždy pomůže,

pomoc její je mu blízká.

Pak tato milost vyčerpá ji,

u konce jsou její síly.

Do Prahy jede na rovnátka,

zubař je její útěchou.

Nevadí, že prošvihla písemku,

matiku že nestihla napsat.

Její skutky hovoří o moudrosti

o rozumnosti vypovídají její slova

Mé srdce plesá, neboť jsem počítána mezi její přítelkyně,

duše má zpívá o našem přátelství.

Nechť je požehnána její cesta,

střeženy jsou její kroky.

Nechť Boží lásku cítí stále,

pociťuje Jeho přítomnost.

Vánoční příběh

2010-12-21T18:49:00.000+01:00

Loni jsem jako dárek k Vánocům dala svojí spolužačce mnou převyprávěný Vánoční příběh. Letos bych se o něj chtěla podělit i s čtenáři svého blogu. Je to známý, ale stále živý příběh, který je základem toho, v co věřím. Přečtěte si jej a pokuste se na letošní Vánoce dívat v jeho světle. Veselé Vánoce vám všem :)

Dlouho očekávaný

Začalo to již dlouho před naším letopočtem. Je to příběh lásky, odpuštění a sebeobětování...
Podle židovské tradice a biblického Starého zákona všichni židé už od pradávna očekávali příchod mesiáše – muže, který je vysvobodí od nadvlády cizích národů. Když byli židé ještě dáávno před Kristem odvlečeni z Izraele do Babylonie, volali po mesiáši. Když byli pod nadvládou Asyřanů, volali po mesiáši. Když byli pod nadvládou Persie, volali trochu míň, ale stále volali. Když byli roku 63 před Kristem podmaňeni Římem, volali po mesiáši.
A tehdy, v malém městě Nazaretu se anděl zjevil asi sdmnáctileté dívce Marii. Byla to dívka plná snů a citů. Věřila v Boha, rodiče ji tomu naučili – každé velikonoce putovali do Jeruzaléma oslavit svátky v Izraelském chrámě. Ona vždy brala víru v Boha osobně, učila se o něm nové a nové věci a věděla, že je třeba ho poslouchat. A teď najednou se jí zjevil anděl. Byla vyděšená a hlavou jí běhaly myšlenky jako o život – co to je za postavu? Proč tu je ? Co jí chce? Snad mě nechce vzít někam pryč – ještě toho musím spoustu udělat!! Nechá mě rozloučit se s kamarádkami ? A co rodiče, kdo jim bude pomáhat ?
Pak její mysl začala zkoumat vzhled zvláštního návštěvníka. Jak měl krásné, mladé rysy, kudrnaté nazlátlé vlasy, tvořící mu kolem hlavy “korunu.“Lehká bílá tunika z Marii neznámé, ale vznešené látky mu splývala po mohutnách ramenou a hrudi.
,,Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou !“ Řekl anděl, takovým zvonivým hlasem.Vytrhl Marii z myšlenek, protože v ní vyvolal zvláštní pocit pokoje. Jako by ona byla nádobou, do které anděl vlévá pokoj, jako vodu do džbánu. Ten pocit se ale střídal s bázní, protože to co prožívala pro ni bylo jaksi nadpřirozené. Anděl Gabriel,(tak se jí představil) pokračoval: „Neboj se, Marie, vždyť jsi nalezla milost u svého Boha! On způsobí, že počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš, on bude Mesiášem, Spasitelem tohoto lidu ! Bude nazván synem Nejvyššího Boha a on mu dá trůn v Nebesích !“
Anděl mluvil hlasem klidným, zvonivým, jako když harfista drnká na ty nejhlubší z harfových tónů, takže v Marii přebývalo ono pokojné rozpoložení, kterým jí po svém příchodu naplnil.Když ale řekl “počneš“ tak jako by zvesela, v Marii to hrklo a hned jak domluvil řekla: „Jak by se to mohlo stát, vždyť nemám muže!“ nevěděla, jestli má plakat, protože nemůže poskytnout prostředí pro splnění Božího plánu, nebo jestli se má smát nad absurdností situace – ona, a těhotná ? To by musel být opravdu zázrak, vždyť se ani s žádným mužem nestýká. Byl by tu nějáký, který by se jí líbil, ale to by za ní musel on sám přijít a nějak se vyslovit. Pro dívku se přece nesluší aby oslovovala muže... - smích rychle potlačila. Anděli se v očích zablesklo a řekl, jako by to byla úplná samozřejmost: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího Boha tě zastíní. Proto tvé dítě bude svaté a taky proto bude nazváno Synem Božím. U Boha není nic nemožného.“
Tak. Teď to vypadalo, jako kdyby to už od začátku bylo jasné a Mariina otázka byla zbytečná. ,Tak tedy Bůh ve mně chce stvořit plod bez pomoci muže... ...´
Už zase začaly Mariiny myšlenky lítat jako blesky. Co na to řeknou rodiče? Co její přátelé? Už nikdy si ji nikdo nebude chtít vzít, protože si budou myslet, že to dítě je nemanželské. Možná že ji i její rodiče vyženou z domu. Možná, že ji i ukamenují ! Je to tak zneklidňující věc, tak proč se nedokázala cítit zneklidněně?? Proč v ní stále byl ten pokoj ? A potom ta Gabrielova slova ,U Boha není nic nemožného.´ Jestliže je toto Boží plán, on se postará, aby nezemřela dřív než porodí ono slavné dítě. A co bude pak ? Bůh ví. A ona zase ví, že Boha se musí poslouchat. A i kdyby měla zemřít, nezemře neposlušná Bohu.
„Jsem služebnice Páně, ať se stane to, co jsi řekl.“řekla Marie, s nevídanou odvahou, připravena čelit všem důsledkům. S pomocí Boží.
Po těchto slovech Gabriel pokývl hlavou na souhlas a ujištění, že rozhodnutí bylo správné a přesně podle jeho instrukcí, které měl od Pána. Pak náhle, způsobem pro lidský mozek nepochopitelným, zmizel.

Osamělý Josef
Josef, nazaretský tesař se už delší dobu cítil sám. Byl už dávno dospělý, popravdě, táhlo mu na čtyřicet a ještě neměl ženu. Dlouho o tom nepřemýšlel, protože, když dospěl, musel se starat o rodinu a uživit ji. Tesařství jej bavilo, rád viděl, jak pod jeho rukama rostou nové kousky nábytku či nástrojů, které budou lidé používat každý den ve všedních činnostech. A práce mu vynášela.
Josef byl pohledný muž a kdejaká žena na něj ráda zamrkala, aby připoutala jeho pozornost. Jeho vlastní pozornost ale přitahovala v posledních měsících jen jediná. Chodila s ostatními děvčaty pro vodu právě kolem jeho dílny, každý den. Vždy si ráno vzal práci ven, aby ji mohl vidět. Byla to Marie. Zamiloval se do ní jakmile se jejich oči setkaly, jednou, když jí upadla nádoba s vodou a rozbila se. Josef jí běžel nabídnout pomoc a když mu za ni děkovala, Josef nerozuměl jejím slovům – byl uchvácen tónem jejího hlasu, který mu zněl v uších jestě dlouho po jejich setkání, a byl utopen v jejích tmavých, hlubokých očích, které jako by viděly až na dno jeho duše. Usmála se svižně se otočila k odchodu, přičemž se její vlasy jako vějíř rozprostřely a zase stáhly v následování jejích pohybů a zatančily tak na rozloučenou Josefovi. ,,Počkej!“ vykřikl Josef. ,,Jak se jmenuješ?“
,,Marie“ špitla dívka a v očích ji zajiskřilo.
,,Já jsem Josef“ zvolal sebejistě tesař a kývnul hlavou na pozdrav. Jeho oči se od ní ani na chvíli neodlepily. Marie se zasmála, otočila se a utíkala domů.
Od té doby, vždy, když procházela toužil Josef zachytit její pohled – alespoň na okamžik.
Jednoho dne Marie ale kolem jeho domu neprošla, ani s ostatními děvčaty, ani sama později. Něco se stalo. Přestože ji včera viděl, vzrostla v Josefovi touha vidět Marii i dnes a začal o ní přemýšlet.
Ještě téhož dne, po poledni došel k názoru, přesvědčil sám sebe a rozhodl se, že Marii požádá o ruku a zasnoubí se s ní. Tedy, přesněji řečeno, požádá o její ruku její rodiče a pokud mu to dovolí, zasnoubí se s ní.
Šel tedy za Mariinými rodiči. Marie nebyla doma. Dlouho s nimi mluvil o práci a živobytí, až ho nervozita dohnala k tomu, že nesouvisle s tím, o čem právě mluvili vyhrkl prosbu o zasnoubení s Marií.
Rodiče nebyli překvapeni. Vlastně to čekali, ale aby nebyli zbrklí, řekli Josefovi, že se musí domluvit s Marií. Oni by ale sňatku nebránili.
Když Josef odcházel, míjel se u vchodu s Marií. V jejích očích byl už předtím vidět zmatek, teď ale jakoby se zděsila nad tím, že Josef byl u nich doma vyvalila oči ještě víc. Měla zvláštní předtuchu, přesto ale Josefa pozdravila, jak nejlíp v tu chvíli dovedla.
Doma se dozvěděla, že ji rodiče zasnoubili s tesařem Josefem. Snažila se zadržet slzy a ochladit si tváře, které hořely rozhořčením. Utekla na své oblíbené místo u olivového háje za domem a plakala. Padla na ni realita okolního světa a pokoj, který jí Gabriel přinesl s ním i zmizel. Dlouho se modlila a snažila se najít východisko, které neexistovalo. A Boží hlas v jejím nitru jí tiše, ale jasně ujišťoval:,,Neboj se, on tě pochopí a bude ti dobrým mužem. Jeho jsem pro tento plán vyvolil.“
Vrátila se domů a souhlasila se zasnoubením, ale požádala rodiče, aby jí dovolili odjet nějáký čas k tetě Alžbětě. Dovolili jí to. Marie odjela na několik měsíců z Nazareta – od rodičů, od Josefa, od olivových hájů.

Milovat, či ukamenovat?
Marie se vrátila do Nazareta po několika měsících strávených u strýčka a tety a na jejím těle už bylo hodně znát, že nosí dítě. Před lidmi z venku to ještě skryla, ale před rodinou to už nešlo. A když ji Josef přišel přivítat a viděl, že je těhotná, zničilo ho to.
Jeho Milovaná je buď lehká dívka, nebo byla znásilněna, nebo byla nevěrná. Ani jedno z toho neznělo pro Josefa lákavě. Měl příšerný vztek a chtěl do něčeho praštit. Chtěl potrestat toho, kdo jí ublížil. A taky ho rozčiloval Mariin výraz. I když v něm byly známky starostí, co s ní teď bude, po tom pobytu u Alžběty byla jakoby vyrovnaná, pokojná – jako by u nich dospěla.
Protože Josef rozhodně nechtěl vzbudit rozruch ve městě a nechtěl, aby byla Marie pro své těhotenství ukamenovaná, což bylo tehdejším běžným zvykem, rozhodl se opustit ji potají – aby o tom veřejnost nevěděla. Marie zůstane u svých rodiču, vychová to dítě a bude do smrti zajištěná.
Noc po Mariiném návratu se tesaři nespalo dobře. Nemohl usnout, stále na ni myslel. V myšlenkách si představoval, jak by jejich manželství bylo nádherné. Už dávno snil o tom, že bude mít syna. Že ho všemu naučí. A jako noční můra se mu stále vracel pohled na Mariino narostlé břicho a myšlenka na dítě v něm.
Náhle tvrdě usnul a měl sen. Ve snu se mu zjevil anděl a bez úvodu řekl:
„Josefe, neboj se Marii přijmout za svou manželku. To, co v ní bylo počato je z Ducha svatého. Porodí syna, ty mu dáš jméno Ježíš a on osvobodí Izrael z jeho hříchu.“
Jak náhle usnul, tak se náhle probudil a prudce se posadil na posteli. ,Tak tedy Marie je čistá. To Bůh způsobil, že je těhotná !´ pomyslel si. Byl už čas vstát a jít do práce a tak se Josef oblékl a vyrazil za Marií. Cestou jej ale zastavil jeho přítel: „Sylšel jsi to? Bude sčítání lidu ! Každý muž musí jet do svého rodného města a nechat se zapsat i se svou rodinou ! Já mám naštěstí rodiště přímo tady v Nazaretě, ale někdo nemá takové štěstí. Kde ses narodil ty ?“ „V Betlémě,“ řekl zamyšleně Josef a pokračoval v cestě. Než došel, kam chtěl, měl už všechno dobře promyšlené – protože se musí jít zapsat až do Betléma, vezme si Marii co nejdřív, veřejnosti řekne, že dítě, které čeká je jeho a odjede s ní do Betléma (který byl pár stovek kilometrů daleko) a tam budou nějáký čas, dokud Marie neporodí a vlny v Nazaretě se neuklidní.
Sdělil své plány Marii a jejím rodičům – souhlasili.

Betlém, město pastýřů
Svatba nebyla právě taková, o jaké Marie vždycky snila. Byla sice uspořádaná pro celé příbuzenstvo a přátele, ale byla trochu odbytá. A ještě než stačili hosté vystřízlivět, tesař a jeho žena byli už na cestě do Betléma.
Marie byla už v posledních měsících těhotenství a cesta pro ni byla náročná. Josef se jí snažil pomáhat, jak jen mohl, často na úkor svého pohodlí. Byl velmi milý, dokázal ji potěšit upřímnými slovy, povzbudit pohledem a udržet pevnými pažemi. Cítila se s ním v bezpečí a rozhovory s ním vždycky někam vedly, protože Josef byl moudrý muž. Věděl, co je pro jeho ženu nejlepší a vždy se jí snažil to obstarat. Miloval ji z celého srdce a nestyděl se to projevit.
Marie viděla, že je cesta pro jejího muže unavující a náročná, ale nestěžoval si.
To všechno způsobilo, že se Marie do Josefa zamilovala. Dříve si myslela, že to je muž vážný, se kterým se bude muset stále ovládat a nic nebude moci říct. On ale rád vtipkoval a dovoloval jí mluvit – ne, on toužil po tom aby mluvila ! Její hlas, její názory a pohledy na věc otevíraly jeho myšlenkám novou dimenzi, ve které se mohly rozprostřít a sjednotit se s těmi jejím.
Marie připravovala na chladné manželství, ale dostala mnohem víc.

Poslední den cesty se Marii udělalo špatně. Těžko snášela vedra a drkotavou jízdu na oslu, přesto se snažila ovládat a svou bolest vydržet. K večeru to začínalo být nesnesitelné, až najednou málem v mdlobách spadla z oslího hřbetu. Josef ji zachytil a protože Betlém byl už jen pár stovek metrů od nich, vzal ji do náruče a bežel do města, sehnat jí lůžko k porodu. Obcházel všelijaké domy a hostince, ale nikde neměli místo, všude byli lidé, kteří přijeli kvůli sčítání. Nakonec mu majitel jednoho z hostinců, když viděl jejich zoufalou situaci, otevřel chlév a donesl jim nějáké přikrývky. Muselo to být hrozné, ale Marie s Josefovou pomocí porodila syna. Venku byla velice jasná noc, ale všichni tři, Marie, Josef i právě narozený Ježíš, toužili po odpočinku po strastiplném dni, když tu najednou kdosi zabušil na vrata od chléva.
Josef otevřel a k jeho překvapení tam stál celý dav pastýřů z okolí. „Chceme se poklonit svému králi !“ křičeli zvesela. „Anděl nás sem poslal,“dodal někdo.
Nedaleko odsud totiž přespávali pastýři a střídali se v hlídání stáda. Najednou se u nich zjevil anděl a světlo ozářilo všechno kolem. Probudili se a strašně se toho anděla báli.
„Nebojte se, chci vám říct o radostné události, která se stala nedaleko ! Dnes se vám narodil dlouho očekávaný Mesiáš, spasitel v Betlémě. Poznáte ho podle toho, že bude v plenkách uložený do jeslí“
Pokoj se rozhostil v jejich srdcích a uvěřili všemu, co říkal anděl. A oběvilo se kolem nich spoustu nebeských andělů, kteří začali zpívat a oslavovat Boha.
,Tak je to tady,´říkali si. ,Mesiáš nás přišel zachránit ode všeho zla, které se děje v naší zemi ! Rychle se tam pojďme podívat !´
A tak se dostali až ke chlévu. Nebylo těžké jej najít, nad ním svítila nezvykle zářivá hvězda.
Josef se otočil na Marii a ta jemně kývla. A tak rozevřel vrata od chléva aby se všichni mohli podívat na malého Ježíše. Postupně od předních řad do těch úplně zadních padali všichni na kolena a klaněli se Ježíši, jejich spasiteli, který je měl zachránit z jejich hříchů.
Jak předpověděl prorok Micheáš 700 let před narozením Krista:
(Bible, Starý zákon, Micheáš, 5. kapitola, 1 verš)
A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.

Odpuštění nebo meč?
Ježíš rostl a sílil a až na počáteční peripetie měl celkem klidné dětství. Josef jej naučil tesařství ale také jej vyučoval ve víře v jediného Boha. Ježíš si už jako malý vybudoval pevný vztah s Bohem, modlil se pravidelně, četl Zákon a jednal podle něj. Nikdy nezhřešil. Jelikož měl několik normálních sourozenců a byl tak zázračné dítě, neměli to s ním rodiče vždy lehké, ale vychovali jej dobře.
Jednoho dne se nechal od jednoho askety, člověka z pouště jménem Jan, pokřtít vodou. Tím stvrdil svou smlouvu s Bohem – že jej bude poslouchat a následovat.
A začal učit. To co se naučil, to, co mu Bůh při modlitbách zjevil, to, co musel naučit lidi zde na zemi.Učil lidi, že mají mít pevný vztah s Bohem, že se k němu mají modlit, prosit ho a děkovat mu. Učil, že Bůh má moc, která uzdravuje, vymítá a očišťuje. Byl působivý. Měl hodně učedníků. Svou řeč vždy stvrdil činem a nemusel to být právě zázrak. Byl dokonalý – a právě to rozčilovalo znalce zákona a židovské kněží nejvíc, dokázal je totiž usvědčit z hříchu ve kterém žili a tím byla povrchnost, pýcha a sobectví.
Ježíš kázal několik let. Mnoha lidem dokázal vysvětlit, že Mesiáš nepřišel bojovat fyzicky proti nadvládcům Izraele, ale přišel ukázat lidem, jak se vymanit z otroctví hříchu, jak nehřešit. Jeho velkolepá cesta životem však nezkončila na Golgotském kříži, kam ho přibili ti, které chtěl zachránit od hříchu. Uložili jej do hrobu ve skále, on ale po třech dnech vztal zmrtvých a ukázal se svým učedníkům a rodině. Pak vystoupil na Nebesa, kde žije dodnes.
Jeho nápad byl napsat tento příběh.
Jen málo lidí si udělá čas na to, aby popřemýšleli o tom jak to mohlo být. Že ti všichni lidé v Bibli také něco cítili, i když to tam není zrovna tak napsané.Co je ale důležité, že Ježíš taky něco cítil. A to byla láska. Láska, která ho vedla k tomu, sestoupit z Nebes, prožít život jako každý člověk, mučednicky umřít a vstát zmrtvých. Ta láska ho vedla k tomu aby šel na kříž, aby podstoupil smrt, i když mu jeho pocity a logické myšlenky říkaly něco jiného. Ta láska mu dodala odvahu – a to byla láska k tobě. Ke mně. Ke všem lidem. On nás přece stvořil, On pro nás všechno připravil, On nás miluje.
A tak ti přeji, abys letošní Vánoce strávila v lásce a v pokoji. A to nejen symbolickém, vánočním, v tom co se píše do přáníček, ale aby pokoj naplnil tvůj život. Pamatuj si, že nikdy, NIKDY nejsi sama a že vždycky je tu ten, který touží po tom, abys s ním mluvila. On touží slyšet tvůj hlas a znát tvoje postoje. A chce se stebou sdílet o těch svých.
Ježíš Kristus tě miluje. Není to úžasné ?:)
Měj Veselé Vánoce ! :)

5 jazyků lásky

2010-11-18T20:02:00.000+01:00

Dnes jsem dočetla knihu 5 jazyků lásky od Garyho Chapmana.
Opravdu si myslím, že tato kniha by měla být povinou četbou každého manželského páru, protože velice jednoduše pomáhá člověku určit svůj jazyk lásky i jazyky ostatních a s těmito znalostmi zachránit nebo vybudovat své manželství.

Autor rozlišuje pět jazyků lásky:

pozornost
přijímání darů
fyzický kontakt
skutky služby
slova ujištění

Je přesvědčen, že pokud se člověk naučí jazyk lásky svého partnera, bude mu tak moci jednodušeji dokázat svou lásku.
Přestože nejsem ani vdaná ani zadaná, byla pro mě tato kniha opravdu velkým přínosem, protože v posledních kapitolách sděluje asi nejdůležitější věc: Láska je volba. Zamilovanost je fajn, ale je to záležitost dočasná a mnoho lidí se po svatbě diví, "co se stalo s láskou?" Stěžejní ale je, že zamilovanost může zmizet, pokud ale budeme svou vzájemnou lásku živit tím, že budeme mluvit jazykem lásky toho druhého, nebudeme si muset uvedenou otázku vůbec pokládat.

Světlo ve Tmě

2010-10-26T18:58:00.001+02:00

I za nejtemnějších nocí,

za největších dnů šer,

já světlo mám, to světlo hoří,

světlo té z tvých dcer.

Když hromy hřmí a blesky srší

a děs je vůkol mě

já světlo mám, to světlo hoří,

to světlo nechladne.

Pak tma se nad krajinou snáší,

neznám je její důvod,

to Protivník to světlo zháší,

on ničí světel průvod.

Polární noc prý nastane,

když oddálíš světla zdroj..

což ve mě již zdroj neplane ?

Což zmizel hvězdný roj ?

Jak vrátit noci její jas,

aby z ní byl den ?

Jak zapálit to světlo v nás,

ať zkončí již zlý sen ?

Pomůže mi zažehnout

ten plamen velké moci,

jenom On, Ten, který dává

přijít dnu i noci.

Zdarma !

2010-09-10T17:52:00.000+02:00

Kolik si vezmete, když to bude zdarma ?

Tak (nebo velmi podobně) zní reklama u silnice z Kutné Hory do Kolína. Všimla jsem si jí dnes a protože jsme se právě s kamarádem bavili o Bohu, dovedla mě k zamyšlení.
Kolik bych si vzala, kdyby byly zdarma všechny Snickersky světa ? Asi 1.5 tuny by bylo rozumné množství v mých očích :)
Kdyby zdarma nabízeli iPhony, vzala bych asi 10 - pro sebe, rodinu a přátele :)
Kdyby mi někdo nabídl zdarma stříbrné prstýnky s diamanty, vzala bych dva - pro sebe a nejlepší kamarádku.
Ale co kdyby mi někdo nabídl nekonečně mnoho dní bez hříchu, zla a špíny ? Co kdyby mi někdo zdarma nabídl záchranu z hříšného života - záchranu od mé hříšné přirozenosti ?
Vzala bych všechno ! A žádala bych o to samé pro svou rodinu, přátele a všechny známé !

Já jsem měla ve svém životě jedno velké štěstí - tato velkolepá nabídka mi byla "strkána pod nos" už od mého narození. Už jako malá jsem věděla, že toto velké ZDARMA je i pro mě, jen se pro to rozhodnout. Nevím, jestli někdy plně porozumím situaci těch, kteří nevyrůstali v křesťanské rodině a teď Ježíše Krista odmítají, já ale vím, že i kdyby má výchova byla jiná, nenašla bych smysl života nikde jinde než u Něj.
Ježíš Kristus je realita, Ježíš Kristus je naděje.
Ježíš je jediný pravý smysl života - právě ten, který mnozí hledají po celý život, ale brání se mu, z pro mě neznámého důvodu.
On nabízí lásku a porozumění, podporu a povzbuzení.
Ježíš je jediný Spasitel* a Syn Boží.
I vám všem, kteří čtete tento článek je nabízeno ZDARMA očištění od hříchu. Není třeba si dávat pozor, že by bylo laciné, jenom proto, že je zdarma - Bůh je věrný a smlouvu vždy dodržuje. I vy můžete přijmout tuto nabídku, protože Bůh ji má pro všechny.
Tak kolik si vezmete ?

Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to boží dar, není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil. Efezským 2:8-10

*SPASITEL= zachránce (v kontextu myšleno jako Ten, který mě zachránil od hříchu)

Wings

2010-08-30T18:53:00.000+02:00

If butterfly would lend me wings

those colorful and trembling,

I'd fly into your arms

so my dreams won't be fading.

There I'd find the perfect peace

the sureness of your presence,

the warmth of real and bigest love

I'm founding in your embrance.

And if the angels would have taught me

how to fly right trough the sky

I wouldn't be that stupid, that

I wouldn't give it a try.

I'd fly above the oceans,

above the heat of desert.

I'd fly above the forests

to see love I don't deserve !

Everything in me, Lord Jesus,

draws me to your being

with you, I'm sure, my little heart

won't be again bleeding.

Jesus, I still don't get why

did you die for me

but for your prescious blood that washed me

I will worship Thee !

Slow Fade

2010-08-25T11:30:00.002+02:00

Ve filmu Fireproof zazněla jedna moc hezká píseň od kapely Casting Crowns - Slow Fade. Dlouho mi zněla v uších, tak jsem se rozhodla ji přeložit.

Hlavní myšlenka o kterou se v písni jedná je založena na biblickém verši:

"A proto ten kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor aby nepadl."

1. Korintským 14:12

Píseň je možné poslechnou si na YouTube

a překlad přečíst na GoogleDocs

(Překlad jistě není dokonalý, takže uvítám jakékoli připomínky :))

Toto je môj Kráľ !

2010-08-22T20:15:00.001+02:00

Poznáš ho ?

Pro zasmání :)

2010-08-20T20:01:00.001+02:00

Mladý Jan Křtitel se snaží vydělat si peníze :)

Fireproof

2010-08-19T16:59:00.007+02:00

Za poslední týden jsem viděla dvakrát film Fireproof (v češtině přeložen jako V jednom ohni).
Musím říct, že na mě velmi zapůsobil a to nejen proto že tam hrál můj oblíbený herec Kirk Cameron, ale taky proto, že český dabing byl skvělý. Dosud jsem neviděla do češtiny dobře nadabovaný křesťanský film. A že ten dabing někdy zkazí kardinálně - např. Dobrodružství pirátů v zeleninové zemi je skvělý animák až na to, že slovo compassion nepřeložili jako soucit, nýbrž jako VCÍTĚNÍ. Pochybuji, že děti ve věku 4-11 let použijí toto slovo víc jak jedenkrát za pět let. Takže takové jsou mé zkušenosti.
Nicméně, Fireproof je film skvělý po všech stránkách, o čemž svědčí i celkem vysoké ohodnocení na serveru CSFD.

Hlavní zápletka je v tom, že dva manželé spolu žijí již 7 let a jejich vztah se jenom zhoršuje. Sobectví a bezohlednost pomalu ale jistě dusí jejich lásku, až se při jedné hádce Catherine rozhodne pro rozvod. Calebovi vadí, že mu Catherine neprokazuje respekt a tak myšlenku rozvodu jenom vítá. Když se o tom ale svěří kolegovi z práce, dostane se mu doporučení nechat si poradit a tak Caleb zavolá otci. Jeho otec je věřící muž a rozvod neschvaluje, když si ale uvědomí, že Caleb jinou cestu nevidí, poprosí ho, aby rozvod odložil o 40 dní a během tohoto času se věnoval denníku, který mu poslal poštou. Na každý den je v denníku úkol, který má Caleb splnit pro svou ženu např. koupit jí kytky, umýt nádobí, zdržet se všech negativních komentářů...
Caleb je požárník a mezi kolegy mají pracovní heslo: Partner se neopouští. A už vůbec ne při požáru. Rozhodl se držet tohoto hesla i v soukromém životě a zachránilo mu to manželství.
Jak ? To se dozvíte po shlédnutí mnou vřele doporučovaného filmu :) Enjoy !
Interesting !
Co je ale úplně nejlepší na celém filmu je, že když měl nakonec Caleb políbit Catherine, narazil režisér na zajímavou komplikaci: Kirk Cameron coby křesťan má před Bohem závazek, že nepolíbí jinou ženu než svoji manželku. Proto režii nezbylo nic jiného, než točit poslední scénu proti světlu a namaskovat Kirkovu ženu jako Catherine. :)

Pravá láska čeká

2010-08-16T18:59:00.002+02:00

True Love Waits je hnutí založené baptistickým kazatelem již v roce 1993. Hlavní myšlenkou je zavázání se k sexuální čistotě mimo manželství, což neznamená jen nesmět mít předmanželský sex, ale zdržovat se i špatných myšlenek a pornografie. Slib zní takto:

"Protože věřím, že pravá láska čeká, zavazuji se Bohu, sobě, své rodině, svým přátelům, svému budoucímu partnerovi a svým budoucím dětem, že budu sexuálně abstinovat od dnešního dne až do toho, kdy vstoupím do manželství."

S kamarádkou jsme se rozhodli tento slib složit letos o prázdninách, z části taky proto, že po složení slibu si můžeme navléknout prstýnek, který bude značit náš závazek čistoty :)

Takovýto prsten nosí například i Selena Gomez, Demi Lovato, Jordin Sparks nebo Jonas brothers. Považuji to od nich jako od nevěřících za krok dost odvážný, v dnešním světě, kdy je "panenství na obtíž".

Kde sehnat prstýnek čistoty ?
No, ti bohatší z nás si můžou objednat nějáký úžasný z ameriky v e-shopu CORNERSTONE, ale my jsme si je objednali ze slovenského knihkupectví KUMRAN - poštovné do čech není tak hrozné a prstýnky stejně objednávají z ameriky, takže to vyjde nastejno :)
Všechny, kdo by jen trochu koketovali s myšlenkou tento slib složit povzbuzuji k tomu, aby do toho šli.
Už je spoustu lidí, kteří jdou s davem a poslouchají lži, které nabízí dnešní svět. Není na čase postavit se proti proudu ?
Enjoy ! :)

Janské lázně

2010-08-09T16:39:00.008+02:00

Minulý týden jsem strávila úžasný čas s babičkou a mladším bratrem v Janských lázních v Krkonoších. Jsou to lázně, které existují už 1000 let, od doby kdy kdosi objevil, že tam jsou termální prameny. Léčí se tam pohybové ústrojí, ale je to taky super místo k rekreaci - Černá hora, která se tyčí nad městem je v zimě zasypaná nejen sněhem ale i lyžaři různých národností a to od české přes německou až po holanďany :)

V létě je možnost jen tak courat po okolí, kde je spousta turistických stezek i pro neturisty jako jsem já, vyjet na Černou horu príma lanovkou nebo si zahrát minigolf. Nebo prostě sedět na kolonádě a zhluboka dýchat, protože vzduch a voda jsou tu nejčistší jaké jste kdy zažili ! :)

No, přestanu dělat reklamu, jenom říkám, že to tam bylo super a to taky kvůli ubytování v Sola Fide - penzionu umísťeném blízko centru s přístupnými cenami a báječnou kuchyní ! ;)

Všem přeju nádherné prázdniny, tedy alespoň tak nádherné, jako mám já :) !

Ernstu Jandelovi s láskou

2010-08-05T12:00:00.001+02:00

Znáte Ernsta Jandela ?

Můj spolužák měl jednou na jeho sbírku básní referát a když nás seznámil s některými jeho básnickými prvky, shodli jsme se, že je přinejmenším..no...extravagantní, takový speciální. :)

Abyste pochopili, jedna jeho báseň se jmenuje tuším "V Parku" a zní asi takhle :

Promiňte, je zde volno ?

-Ne tady je obsazeno.

Děkuji.

Promiňte, je tady volno ?

-Ne, obsazeno.

Děkuji.

...... a končí optimistickým :

Promiňte, je tady volno ?

Ano.

Děkuji.

No, já jsem, inspirovaná panem, Jandelem složila tuto "báseň:"

Deprese

Tmavě modrá

modrá

světle modrá

šedá

černá,

deprese.

Šedé

šedo

šedivé

šedá

černá

DEPRESE.

Modrá, tmavě-světle

šedá

černá

recese

Zelená ? - to NE !

A červená ? Už vůbec !!

splín a hořké slzy

deprese.

Žlutá ? Ne, ne, ne.

Lososová ? - do háje !

Sklíčenost a pláč tvůj

deprese.

Top 5 - knihy

2010-07-30T07:38:00.002+02:00

Letos jsem místo žebříčku nejlepších písní udělala seznam pěti knih - najdete ho vlevo, těsně pod rámečkem "about Myself".

Rozhodně je můžu všem doporučit :) Enjoy !