neděle 3. února 2019

Minimalismus a redukovaný šatník

Asi jste si všimli, že minimalismus je už mainstreamovou záležitostí a ačkoli se s ním plně neztotožňuji, inspiroval mě k několika věcem, zejména k  redukci mého šatníku.

Takže: začalo to asi před půl rokem, kdy jsem už asi po milionté “neměla co na sebe”. Vzhledem k tomu, že jsem si celkem nedávno koupila pár kousků oblečení, mi to připadalo absurdní. Vzpomněla jsem si na článek o redukovaném šatníku (ang. Capsule wardrobe), zjistila si, jak se to dělá a vrhla jsem se do toho. Zas tak těžké to není, jen to má několik pravidel:

1. Ve skříni je padnoucí a nepoškozené oblečení pouze pro danou sezónu (jaro, léto, podzim, zima).
2. Oblečení je barevně kombinovatelné, aby člověk bez většího přemýšlení mohl rychle vymyslet, co si vezme na sebe a nezavařit si mozek při tom, jestli se ty barvy k sobě hodí.
3. Ostatní oblečení je uložené jinde, mimo hlavní skříň.
4. Je třeba vlastnit základní kousky oblečení a obuvi.
5. Je dobré se zbavit všeho nepadnoucího, poškozeného nebo nevypratelného oblečení, které stejně nenosíme.
Inspirace pro vytvoření seznamu základních
kusů oblečení

Jako obvykle jsem se inspirovala z Pinterestu a nějak jsem to dala dohromady. Některé základní kousky mi ještě chybí, dokupuji si průběžně, když na to narazím. 

Takhle, nejsem žádná módní ikona, naopak. Můj vkus zamrzl někdy v 50. létech a dnes je mou prioritou hlavně pohodlí. A i když 80% času trávím na hřišti nebo jinou aktivitou s dětmi, řekla jsem si, že se chci cítit dobře.

Největší výzvou pro mě byla ta barevnost... měla jsem docela dost ráda barevné oblečení, ale taky je fakt, že jsem ho moc neuměla nosit. 

Při třídění jsem byla nemilosrdná co se velikostí týče, ale protože miluju svetry a mikiny a mám jich celkem dost, tam jsem si uzdu trochu povolila. Proces třídění stále běží, protože stále sleduji, které kousky mi spíš leží ve skříni a které nosím bez váhání. Vytříděné oblečení jsem pak buď hodila na Vinted, dala do sekáče nebo vyhodila. 

S minimalismem jsou pro střední třídu obecně dvě potíže.
1.Definice minimalismu - co doopravdy potřebuji?
2. Předpokládá finanční neomezenost 

Když jsem třídila ostatní věci v našem bytě (čistící prostředky, ložní prádlo, kosmetiku, dětské oblečení…), narazila jsem na to, že u některých věcí prostě člověk neví, jestli je nebude potřebovat. Pak je lepší si je nechat, protože (a tím navazuji na druhý bod) by je pak kupoval zbytečně znova. A to vždycky nejde. Ne vždycky se všechno dá znova koupit. 

Minimalismus má taky málo slitování s předměty sentimentální hodnoty. Nicméně i ty mohou být někdy důležité. Například já si dodnes pamatuji, když mi maminka ukázala svoje doplňky a sponky do vlasů a nebo i usušený věneček ze svatby...ani já nemám v plánu se některých věcí zbavovat, protože se těším, až je ukážu dětem a oni se skrze to o mě zase kousek dozví.

Momentálně pracuji na úklidu virtuálních záležitostí, jako jsou kontakty v telefonu, na FB, složky v počítači, fotky, dokumenty. To bude trošku oříšek, protože k poslednímu třídění došlo v roce 2012, když jsem měla po maturitě příliš mnoho času. Taky se chci zaměřit na Otův šatník a postupně ho vybavit základními kousky, ale tam moc práce nebude, protože Ota k minimalismu inklinuje úplně přirozeně. :D

Není pochyb, že pro dnešního zahlceného člověka je minimalistický přístup osvobozující. Ale jako ke všemu by se i k minimalismu mělo přistupovat s mírou. :)

Co si o redukovaném šatníku myslíte vy? :)

Žádné komentáře: