pátek 6. dubna 2012

Mister Easter

Dneska jsou Velikonoce. Wikipedie říká, že Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Já jsem křesťanka....zhruba tak nějak jsem logicky chtěla vysvětlit, proč píšu článek po půl roce a to právě o Velikonocích.
Je to super věc. Jako se dávají dárky na Vánoce, tím spíš by se měly dávat na Velikonoce, protože právě o Velikonočních svátcích, kolem roku 30 našeho letopočtu, byl celému lidstvu dán největší dar, jaký kdy mohlo přijmout, dar milosti. Boží plán spásy člověka před hříchem se táhne do daleké minulosti...respektive od daleké minulosti. Bůh vždycky chtěl člověku pomoci, ušetřit ho, prokázat mu lásku...věřím, že jste seznámeni s biblickou zprávou o příchodu Ježíše, jeho syna, jeho službě na zemi a jeho smrti na kříži, která byla zástupnou obětí za hříchy lidí. S tímto předpokladem teď chci pracovat, když poukážu na starý, ale živý text, jehož autorem je pravděpodobně prorok Izajáš, byl napsán kolem roku 700 před naším letopočtem a perfektně popisuje událost Ježíšova ukřižování, která se měla odehrát o circa 730 let později:

Kdo uvěří naší zprávě? 
Nad kým se zjeví paže Hospodinova?
Vyrostl před ním jako proutek, 
jak oddenek z vyprahlé země, 
neměl vzhled ani důstojnost. 
Viděli jsme ho, 
ale byl tak nevzhledný, 
že jsme po něm nedychtili. 
Byl v opovržení, 
kdekdo se ho zřekl, 
muž plný bolestí, 
zkoušený nemocemi, 
jako ten, 
před nímž si člověk zakryje tvář, 
tak opovržený, 
že jsme si ho nevážili.
Byly to však naše nemoci, 
jež nesl, 
naše bolesti na sebe vzal, 
ale domnívali jsme se, že je raněn, 
ubit od Boha a pokořen. 
Jenže on byl proklán 
pro naši nevěrnost, 
zmučen pro naši nepravost. 
Trestání snášel pro náš pokoj, 
jeho jizvami jsme uzdraveni.
Všichni jsme bloudili jako ovce
každý z nás se dal svou cestou, 
jej však Hospodin postihl 
pro nepravost nás všech. 
Byl trápen a pokořil se, 
ústa neotevřel; 
jako beránek vedený na porážku, 
jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel. 
Byl zadržen a vzat na soud. 
Kdopak pomyslí na jeho pokolení? 
Vždyť byl vyťat ze země živých, 
raněn pro nevěrnost mého lidu. 
Byl mu dán hrob se svévolníky, 
s boháčem smrt našel, 
ačkoli se nedopustil násilí 
a v jeho ústech nebylo lsti.
Ale Hospodinovou vůlí bylo 
zkrušit ho nemocí, 
aby položil svůj život 
v oběť za vinu. 
Spatří potomstvo, bude dlouho živ 
a zdárně vykoná vůli Hospodinovu. 
Zbaven svého trápení 
spatří světlo, 
nasytí se tím, co zakusil. 
„Můj spravedlivý služebník 
získá spravedlnost mnohým; 
jejich nepravosti 
on na sebe vezme. 
Proto mu dám podíl 
mezi mnohými 
a s četnými bude dělit kořist za to, 
že vydal sám sebe na smrt 
a byl počten mezi nevěrníky.“ 
On nesl hřích mnohých, 
Bůh jej postihl místo nevěrných.

— Bible, Český ekumenický překlad, Izajáš 53. kapitola

A tak, drahý čtenáři, i když bych se právě teď měla učit maturitní otázku číslo 11A, cítím silnou potřebu ti sdělit, že tyhle Velikonoce se netýkají jenom křesťanských fanatiků a nějakého vousáče, který umřel před dvěma tisíci léty. Tyhle Velikonoce se týkají především tebe, který jsi ještě nepřijal ten dar milosti, který je ti zdarma nabízen. Protože Ježíš byl ukřižován, zemřel hroznou smrtí, ale co je nejdůležitější: byl vzkříšen. Zlomil moc smrti a zlomil moc hříchu nad lidmi.

Udělej si dneska Vánoce. 


Přijmi tu milost. 


Potřebuješ ji.