Byl jeden starý muž z města El Paso
pomáhal manželce dusiti maso.
Stalo se časem,
že spletla si s masem
starého muže z města El Paso.
– Edward Lear
Kdysi kdesi žila žena.
Smutná byla, neblažená.
Bohatá a krásná byla,
kdysi kdesi žena žila.
Přišel chlápek z města Paso
(El by předtím mělo být),
viděl ji a řek': "Ty kráso !
Za ženu ji musím mít !"
Svatba byla - velkolepá !
Nevěsta jak růže květ !
Navenek ač byla lepá,
trn v srdci stih jí vypučet.
Že manžela milovala ?
Ano, mohlo se to zdát.
Však ona všechno jenom hrála
a stále nemohla se smát.
Proč taková a ne jiná
musela ta žena být ?
Asi byla něčím vinna,
as byl její otec žid ?
Přesto - jednoho dne zrána
chtěla dusit maso,
za záda jí chlípně stoupnul
chlápek - ten z El Paso.
Prý: "Pomůžu ti, růže moje,"
praví, zástěru si váže,
s její šňůrou kolem krku
dál se ženy táže:
"Co to děláš, ženo moje ?"
Hloupý, hloupý muž !
Dožral ji a ani nesíp'
když měl v srdci nůž.
