Balada o pudřence
Poslyšte příběh, který se stal
malý myšák za tabulí jej povídal:
Byla kdysi slečna
bílá jako křída
svědkem toho byla
myšákova třída
Slečna totiž k tabuli
stále byla volána
měla bílou kebuli
od večera do rána
Proč že bledá byla ?
Možná kvůli křídě,
možná kvůli nervozitě
vyvolané v třídě
Možná kvůli profesoru,
možná kvůli lásce,
možná kvůli neznalosti
v již probrané látce.
Jedno víme ale jistě
že svůj pudr neměla,
nemohla si pomoci,
tak jenom blbě čuměla
A tak sličná třídní kráska
-řekne Myšák vzápětí -
vyletí ze svého místa
v rozhorleném napětí
„Pujč si ten můj, slečno Bílá,
přepudruj svůj nosánek,
nebuď bílá jako křída
směje se ti celá třída !“
Použila jej slečna Bílá
co se stalo pak ?
Na chvíli tvář zrůžověla,
pak ji trefil šlak.
„Já sám tomu nerozumím, „
řekl malý Myšák.
Nejsem přece malý, bílý,
laboratorní kdysák.
„Já však to vím,“ řekla fretka,
co za tabulí seděla
a na celý případ hrůzný
odevzdaně hleděla.
„Řeknu vám to, proč to slečna odnesla..
z toho všeho množství pudru jí hlava k straně poklesla.
Zlomila si vaz a s tím
její život zmařen byl,
a na závěr toho drama
ji ani nikdo nepolíbil.
Proto slečny krásnomilky,
nechte si své rady
radši sobě vytrhněte
chlup ze sličné brady.
Žádné komentáře:
Okomentovat