Balada

Balada o pudřence

Poslyšte příběh, který se stal

malý myšák za tabulí jej povídal:

Byla kdysi slečna

bílá jako křída

svědkem toho byla

myšákova třída

Slečna totiž k tabuli

stále byla volána

měla bílou kebuli

od večera do rána

Proč že bledá byla ?

Možná kvůli křídě,

možná kvůli nervozitě

vyvolané v třídě

Možná kvůli profesoru,

možná kvůli lásce,

možná kvůli neznalosti

v již probrané látce.

Jedno víme ale jistě

že svůj pudr neměla,

nemohla si pomoci,

tak jenom blbě čuměla

A tak sličná třídní kráska

-řekne Myšák vzápětí -

vyletí ze svého místa

v rozhorleném napětí

„Pujč si ten můj, slečno Bílá,

přepudruj svůj nosánek,

nebuď bílá jako křída

směje se ti celá třída !“

Použila jej slečna Bílá

co se stalo pak ?

Na chvíli tvář zrůžověla,

pak ji trefil šlak.

„Já sám tomu nerozumím, „

řekl malý Myšák.

Nejsem přece malý, bílý,

laboratorní kdysák.

„Já však to vím,“ řekla fretka,

co za tabulí seděla

a na celý případ hrůzný

odevzdaně hleděla.

„Řeknu vám to, proč to slečna odnesla..

z toho všeho množství pudru jí hlava k straně poklesla.

Zlomila si vaz a s tím

její život zmařen byl,

a na závěr toho drama

ji ani nikdo nepolíbil.

Proto slečny krásnomilky,

nechte si své rady

radši sobě vytrhněte

chlup ze sličné brady.