úterý 27. ledna 2009

Frank E. Peretti

Frank Peretti je jedním z křesťanských spisovatelů píšících thrilery. Ne že bych znala nějáké jiné spisovatele thrilerů a taky proto si myslím že Peretti je z nich stejně nejlepší. Svým trhákem Střetnutí (The Present Darkness) si vysloužil zaslouženou pozornost a jeho dosti strhující příběhy pro menší o dětech Dr. Coopera taky nezůstaly bez povšimnutí. Fakt, že se jeho nejnovější knihy zrovna žhavě nepřekládají mě sice mrzí, nutí mě ale začínat číst anglicky, což je vlastně k mému dobru :) takže si už brousím zuby na thriler Monster a House(mimochodem House je nedávno zfilmovaný a vypadá to spíš na klasický horor, protože to ale je na námět Perettiho, určitě bude smsluplnější podívat se na něj než na jakýkoli jiný :)).
Takže do toho ! Přečtěte si něco od Franka E. Perettiho a nebudete zklamaní :)

pátek 23. ledna 2009

Texty písniček


Ráda poslouchám kapely, které mají smysluplné texty. Na takových je vidět, že se něčím zabývají, něco řeší, přemýšlí o něčem větším než o včerejší párty, protože byli tak namol, že si nemůžou vzpomenout, co vlastně dělali. A zaměřují se i na veřejně známé problémy dnešní doby. Takovou kapelou je například dívčí skupina Barlow girl. Nedávno jsem narazila na jejich písničku Mirror, která je o postoji k dnešním módním požadavkům na dívku a hned potom na píseň Average girl, která zase je o dnešním tak oblíbeném randění s klukama. Oba texty jsem si přeložila a dávám je k dispozici :)

MIRROR
AVERAGE GIRL

čtvrtek 22. ledna 2009

Čtenářský deník

V jedné z dajších úžasných funkcí googlu: docs.google.com jsem uložila svůj čtenářský deník. Zatím je tam jenom prvních pět knížek, ale budu tam postupně přidávat nové. Aktualizace sem samozřejmě zaznamenám.

středa 21. ledna 2009

AKTUALIZACE

Protože mě zchvátila nemoc a laskavá doktorka dopřála mému organismu několikadenní pauzu, mám čas zabývat se svým blogem, tím pádem se mi podařilo aktualizovat svůj profil, přidat nějáké ty články, odkaz na naši misijní stanici Dobrou volbu a ke svému žebříčku aktuálně nejlepších písniček "Christian Top 5" jsem přidala odkazy na youtube, kde si můžete písničku poslechnout, někde je i odkaz na stránku, kde se dá MPtrojka legálně stáhnout. Konečně jsem taky dala nové fotky na svou picasu, takže tam je něco z besídky a vánoc.
So Enjoy ! :)

úterý 20. ledna 2009

Správný blog

Zrovna včera jsem se rozčílila nad článkem z Ábíčka o holčičích blozích. Že prý holčičí blogy jsou plne zrůžovělých, utřpytěných ňuňuňu ťuťuťu článečku se samým z5 a o5 a AhojinQy a PapinQy až se mi z toho udělalo špatně. Měli aspoň jasně vyznačit věkovou hranici, ve které se pohybují tvůrkyně takovýchto blogů. Je fakt, zkuste zadat do googlu MŮJ SUPROVÝ BLOGÍSEK a čekejte co vám vylítne...ale vesměs je těm holkám kolem dvanácti, třinácti. Jak říkám, to není fér. Mojemu blogu zjevně chybí znaky uchichotaného "blogísku" ale přesto odmítám připustit že strácí na holčičnosti ! Ale aby jsem to taky dokázala, podělím se s vámi o větu, kterou řekl někdo moudrý (ale kterou by na svůj blog kluk nejspíš nedal) a která velmi hezky zní. Přemýšlejte o ní a své myšlenky pište do komentářů, ať se mi zvýší PageRank:

Láska je relativní, irelevantní a přesto smyslem života.

pondělí 19. ledna 2009

Úchvatná - odhalte tajemství ženské duše

Jo, určitě si na první pohled řeknete, že to musí být jedna z těch psychologických knížek pro zoufalky, které potřebujou zvednou sebevědomí. Aspoň tak jsem si to říkala já. No...je pravda, že to je knížka, která má ženě zvednout sebevědomí, myslím ale, že tentokrát je to tím správným způsobem, tak nějak duchovně. Kniha ženě, která ji čte, neříká jaká by měla být, ale jaká je a kam má růst. Je to kniha napsaná lidmi, kteří ženy znají. Ale neumím tak vystihnout obsah, zkrátka vám doporučuji si ji co nejrychleji někde sehnat a přečíst :)

Střetnutí

Právě dnes jsem dočetla knihu od Franka E. Parettiho : Střetnutí.
Četla jsem ji v kuse asi týden, přesto kdokoli mě ze čtení vyrušil, aby nahlédl do mého nového světa a zjistil jak se jmenuje kniha, kterou čtu a o čem je, nebyla jsem schopna mu dát pořádnou odpověď. Tak tedy : Pro všechny, kteří se mě ptali a stále chtějí odpověď.

Veškerý děj se odehrává v americkém městečku Ashtonu. Klasické malé město se dvěma kostely, policejní stanicí, malým soudem, Whitmorovou vysokou školou i gymnáziem, zkrátka malebné místečko. Klíčovou postavou je Hank Bushe - Boží služebník, pastor Ashtonského ekumenického sboru a modlitebník, kterému leží na srdci město Ashton a neustále se za něj modlí. Druhý je Marshall Hogan - novinář, šéf Ashtonského věstníku, kterému se dostal do rukou případ několik let odkládaný - ztracené finance místní univezity a mizení lidí z městečka má nějákou spojitost s šéfem policie, velmi vlivnou profesorkou z univerzity a jejich "psychologickými pokusy. "
Oby cítí že za věcí je něco duchovního. A opravdu, díky Hankovým modlitbám se do města slétají andělé, aby se připravili k boji. Ashtonu se totiž chtějí zmocnit démoni a chtějí z něj udělat své centrum. Díky Hankově neúnavnosti a Hoganově vytrvalosti, ale také díky síle z Ducha svatého byli schopni dotáhnout případ do konce. Hogan sehnal dost důkazů proti lagalitě firmy, která chtěla město koupit, Bushe zase sehnal dost modlitebníků, kteří svými modlitbami dodali sílu andělům k bitvě. Bitva byla vítězná, nejen v tom, že ubránili město Ashton, ale k Bohu se probojovali lidé jako Bernice - Marshallova reportérka, několik odpadlých lidí z Hankova sboru i Marshall sám a stali se jeho dětmi.

Knížka je to moc zajímavá a čtivě napsaná - dovedla mě k tomu, že si musím zopakovat některé knihy z tvorby pana Perettiho.

pátek 9. ledna 2009

Rozhovor :)


V bříšku těhotné ženy byla dvě miminka.První se zeptalo druhého:

Věříš v život po porodu? Určitě něco po porodu musí být. Možná jsme tu hlavně proto, abychom se připravili na to, co bude pak.
Blbost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat?

To přesně nevím, ale určitě tam bude víc světla než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.
No, to je přece nesmysl! Běhat se nedá. A jíst pusou - to je úplně směšné! Živí nás přece pupeční šňůra. Něco ti řeknu: Život po porodu je vyloučený. Pupeční šňůra je už teď moc krátká.

Ba ne, určitě něco bude. Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí.
Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život není nic, než vleklá stísněnost v temnu.

No, já přesně nevím, jak to bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.
Máma? Ty věříš na mámu? A kde má jako podle tebe být?

No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom vůbec nebyly.
Tomu nevěřím! Žádnou mámu jsem nikdy neviděl, takže je jasné, že žádná není.

No, ale někdy, když jsme zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá, nebo cítit, jak hladí náš svět. Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom ...

Tento článek jsem převzala z tatínkova blogu, protože je možné že i my někdy mluvíme jako to druhé "nevěřící" miminko.